POSTŘEHY ~ DENÍK

krátce

5. října 2017 v 9:45 | Sim
Jen tak rychle, dneska mám za sebou zkoušku z vidimace a legalizace.
Když jsem přišla tam, řekli mi: "vytáhněte si otázky." vzala jsem první tři, co mi padly pod ruku.
"Sedněte si a můžete se připravovat." přečetla jsem si otázky.
"Promiňte." Paní zkoušející ke mně přišla.
"Můžu už jít?" zeptala jsem se a ona vytřeštila oči.
"Vy už chcete jít mluvit?" Přikývla jsem.
"Dobrá, to je jiná..." a šla za kolegyní, se kterou mě šly zkoušet. Tak jsem si přece jen napsala poznámku, protože jsem velice inteligentně si nemohla vzpomeout na odpověď na jednu otázku, no když mi přišla na mysl, nechtěla jsem ji hned zase zapomenout. :D

Tak si mě vyzkoušely, a pak mě propustily i s certifikátem a došla jsem do vedlejší místnosti, kde čekali další na to, až půjdou na řadu. Všichni na mě hleděli úplně zkroušení, až jsem zahlásila: "No je to v poho, to dáte." Tak se konečně uvolěně zasmáli, povyprávěla jsem jim, na co se mě ptali, co mi řekli apod. No a teď jsem doma, konečně se nasnídám a budu odpočívat. ;)
S.

Ze života 04 - návštěva hřbitova

3. října 2017 v 20:45 | Sim
Návštěva hřbitova možná malinko jinak...
Jeli jsme v sobotu na hřbitov a já usla po cestě. Naši se stihli ještě stavit v obchodě. Když mě někdo probudil tím, že mi zacloumal s ramenem, měla jsem hroznej hlad, tak jsem vystoupila auta, přišla ke kufru, kde mamka rovnala svíčky a kleště a nevím, co ještě a koukám do toho kufru a za těma sedčkama je taška a zní čouhaj dva pytlíky brambůrek.
Já: "Jé, my máme brambůrky?"
Máma: "Jo, máme."
Táta: "Ale ty jsou na večer k vínu."
Máma: "Simi, klidně si dej." tak jsem si jeden pytlíček vzala, otevřela a začala jsem chroupat. A šla jsem k brance, co vedla na hřbitov. Táta mě chytil za loket a říká: "Simi, ale ono se nehodí, abys jedla na hřbitově."
Moje tradiční odpověď byla: "No a?" v tuto chvíli mě napadá, že jsem mohla dodat Já se podělím. No škoda...
Tak jsem vešla a spolu v doprovodu bráchy s mamkou, protože táta šel se psem na procházku, jsme dorazili k hrobu a já vesele dál chroupala brambůrky, občas mi vzala i mamka. Stála jsem tak před tím hrobem a trošičku jsem se zarazila, abych pak natáhla ruku s pytlíkem brambůrků směrem k náhrobku.
"Dědo, klidně si vezmi," nabídla jsem mu. Maminka mě spražila trochu nevrlým pohledem.
"Raději jdi pro vodu, ať můžeme ten hrob umýt." tak jsem položila brambůrky na vedlejší hrob, když už budeme ten náš čistit, aby nezavazely, že jo. Jenomže najednou dilema. Pohlédla jsem na jeden hrob, pak na druhý, a chvíli jsem přeskakovala, mezi těmi hroby pohledem, až jsem řekla:
"No, klidně si nabídněte i vy."
Načež moje maminka prohlásila: "Simi, to se už ale opravdu nehodí." A já raději šla pro tu vodu. :D

O chvíli pozdějí, během čištění jsme chroupali brambůrky dál (on to byl ale jinak malý pytlíček, takovej ten, co si můžete koupit ve vinotéce), a dva mi spadly na zem, načež jsem nad tím pokrčila rameny.
A brácha na mě: "Simi, a ty se nepodělíš se zemřelými?"
Já: "Ale ovšem," ukázala jsem na ty dva brambůrky na zemi. "Obětina?"
Máma to už raději nekomentovala a bráchu jsem pobavila.

Ze života 03 - balení

25. srpna 2017 v 16:22 | Sim
Zdravíčko,

prvně bych ráda zmínila, že při včerejší procházce se psem jsem natrefila na nového (novou) přítele (přítelkyni), záleží, jakého druhu pohlaví byl/a. Budu tomu říkat "TO," tedy dále jen TO. Smějící se
To jsem pozorovala, a ta malá ludra kradla ořech na veřejném prostranství, tudíž otázkou je, jak moc velká ludra to vlastně byla, protoe veřejný majetek je tak nějak všech, ne? (teď hlavně mluvím o tom malém zvířátku).
A vědom/a si toho, že TO pozoruju celou dobu, co vylezlo na strom, ukradlo ořech a slízalo dolů, na mě najednou vykukovalo zpoza stromu, a měřili jsme se pohledem jako v duelu na divokém západě, každá na své straně, a vzniklo z toho toto Smějící se

A teď hlavní téma článku...
tak je to tady a zítra odlétám na již zmiňovanou dovolenou do Bulharska, malého městečka Kiten. Mí rodiče s bráchou tam už od včerejška obývají jeden hotýlek a první věc, co mi bratříček napsal bylo: "Hotel v pohodě, ale ta pláž je 96 428 757km daleko." Smějící se Na to, že má být 150m od hotelu, dobrý, možná tak vzdušnou čarou bych tipla. Smějící se Ale to nevadí, alespoň se projdeme a budeme něco pro sebe pěkného dělat Usmívající se

Ze života - 02

14. srpna 2017 v 10:14 | Sim
Dobré ráno :)

tak já už snídám jahůdky, maliny, borůvky s ovesnými vločkami a medem opraženými na pánvičce, a to jsem předtím stihla si ještě hodinku zacvičit a osprchovat. Včera jsem to kapánek přehnala, 2 hodiny intenzivního cvičení (dneska se sotva postavím) a pak ještě hodinku trénování waacku a drillu shimmy ale stálo to za to! Můžu se přiznat, že se mi absolutně nechce do práce a raději bych celý den znova procvičila a protančila :D Ještě, že od příštího týdne od čtvrtka mám dovolenou. V sobotu odlétám do Bulharska do malého městečka Kiten, hodlám dovolenou strávit aktivně, tak snad se mi to i povede. Chci se pokusit začít běhat, dokonce i budu mít s kým, protože na dovči budou i naši a hlavně brácha, který funguje aktivně 6 hodin každej den (fitko, kickbox, MMA, atd.) Mě bude stačit běhání :D :D Jsem zvědavá, jestli letos zvládnu vstávat někdy okolo 6. ráno a běžet na pláž s jogamatkou na zádech a cvičit. Alespoň bude větší pravděpodobnost, že se k tomu dokopu :). Loni jsem dovolenou spíš strávila nemocná než fungující na tu jednu stranu...

Začala jsem taky koukat po tribalu. už jsem si půjčila DVD Rachel Brice a Fayzah. Chtěla jsem Sharon Kiharu, ale nebyla teď k nalezení, tak nevadí :) Takže proto jsem všera drillovala shimmy s Badriyah :) Úžasný pocit, a dneska když jsem se prohlížela v zrcadle, měla jsem pocit, že jsem o něco hezčí a i hubenější, což je spíš následek euforie, která ze mě zatím pořád neopadla :) Tanec dokáže léčit, je to pravda, a jsem i šťastnější... nevím, proč jsem toho vlastně nechala :D Dost možná tomu, abych začala něco dělat pomohlo i to, že jsem uklidila ^^.

Tak zase někdy,
hezký den
Sim :)

Ze života - 01

10. srpna 2017 v 22:12 | Sim

Už je to dlouho, co jsem se neozvala a nic nenapsala. Neměla jsem potřebu sdílet se světem veškeré svoje pohnutky. Ale teď tu potřebu mám. Vím, že je to tady dávno zapomenuté, moná právě proto je tak lákavé sem tohle napsat, spolehnutí se na to, že to pravděpodobně nebude nikdo číst. :D

Dostala jsem se do svízelné situace, a abych ji pochopila, měla bych začít od začátku.

Sobota 14.7.

14. září 2013 v 10:09 | Sim
Hoj!
Po dlouhé době opět zde. Můj srpen byl poněkud hektický, vzhledem k tomu, že jsem tedy konečně měla pořádnou brigádu. (Zrovna dneska tam zase jdu :D)
Nového nic moc není... chtěla jsem se vrátit ke grafice, že bych po dlouhé době zase něco tvořila, taky jsem si říkala, že bych mohla obnovit funkci stránek, le to jsem si vážně jenom říkala. Jsem na to skutečně příliš zaneprázdněná. (čtěte: hraje pc hry) Možná na některou z nich tady dám recenzi ^^ :D Třeba takový... Resident Evil 4, nebo... DMC 3 A 4 (3 ještě musím nějakým mě záhadným způsobem dohrát :D), AC3, a mnoho dalších :D
Tak se tu zatím mějte hezky.
Pa.
Sim

Brm brm brrrrm

26. července 2013 v 19:25 | Sim
Zdravíčko,
velice inteligentní titulek, vím ^^
Takže, čím bych to vlastně začala? Nooo, nedávno jsem se přidala do překládataleské skupiny HnS jako oficiální členka (všechny druhy práce - to jen já jsem ta multifunkční... :DD)
Takže, pokud jste milovníky Anime a Mangy, TAM! :D

Jinak jsem tedy začala pěkně plavat. Je to moc fajn, ale jsem utahaná jako kotě po běhání po celém bytě :D Mám 10kg dolů, za TÝDEN! můj osobní rekord, já tu dietu miluju :D A ne, nebudu mít jojo efekt. Jsem ve druhé fázi, akže teď hubnu na ideální váhu... běh na dlouhou trať :( Ách jo :( Co už, ale to ,jak budu vypadat potom, za to rozhodně stojí! :))
Jdu umřít (spát)
Mějte se tu.
Sim

P.S. nevšímejte si překlepů, jsem příliš unavená na to, abych cokoliv kontrolovala... O:)

Přátelé? Lidi? Povahy? - Myšlenkové pochody šrotují

15. července 2013 v 17:27 | Sim
Tento článek jsem sem musela dát, myslím si, že svým způsobem je pořád aktuální. Říkáte, že jste ho už někde viděli? Ano, na mém starém blogu...
Nebojte, záměrně sem házím některé věci, které se mi nechce nechat odplout do věčných lovišť... Hmmm... taky změním rubriky...
Překopat to tady chce... :D

Sobota 13.7.

13. července 2013 v 17:47 | Sim
Zdravím :)

Tak prázdniny jsou v plném proudu, stejně jako momentálně má migréna, ale toť stranou.
Za dobu, co jsem zde nebyla se toho mnoho událo. Zkouškové a stěhování mi nějak zabránily to tu "komentovat." Ano, pravdou je, že jsem byla shnilá něco sem napsat.
Ta kto shrnu.
Narozeniny proběhly normálně, dostala jsem nový notebook - IRIN (Asus) s 2GB grafárnou nVIDIA, 8GB RAM, procesorem intel Core i5 (2,5GHz) a konečně 1TB HDD :D Jsem spokojená :3
Taneční vystoupení 9.6. 2013 se dle mého povedlo.
Taneční vystoupení 16.6. 2013 jsem zmršila, což mě štve -.-

Zkouškové jsem zvládla klidným tichým tempem. O.o Až jsem se divila. Doufám, že mi to půjde stejně tak i v podzimním semestru. (Kéž by)
A jak jsem už napsala, stěhovala jsem se. Bydlím teď jen pouhý kousek od školy, což je naprosto úžasné + mám to i blízko do centra (cca 5 minut MHD). Prostě krása. Moje spolubydlící je sympatická holčina. Fyzioterapeutka :D (ano, dělám jí reklamu. :D)
Předevčírem jsem jí JÁ pomáhla s BIOFYZIKOU. JÁ, která má s fyzikou společného pramálo. Ale zkoušku zvládla :D Ztvrdly jsme do 3 do rána nad tím a polemizovaly, jak to asi v těch skriptech může býti myšleno? :D
Včera mi odjela. Já barvím vojáčky a čekám, zda se mi ozvou z jednoho obchůdku ohledně brigády. Tak mi držte pěsti :)

No a ohledně nového designu, tak to je moje srdcovka. Tihle hoši jsou úžasní. (a vůbec mi nevadí, že je sjíždím už potřetí) :D

A tímto se zase loučím na pár chvil :D
Mějte se.

Kritika - jak to mám já?

6. července 2013 v 13:24 | Sim
Kritika jako taková dokáže s nejedním člověkem parádně zamávat. Přiznám se, že kritizovaná jsem byla v jednom kuse a možná i z toho důvodu kritizuji i já. Snažím se to omezit na pouhé dotazy, kdy se mě lidi zeptají, co si o dané věci myslím. Nějhorší je, když mi dají vybrat: "A líbí se ti to nebo ono?" raději souhlasím s většinou, pokud tedy ta většina je. Pokud není většina, která by ve velkém žádala výhradně jednu z možností, tak jsem naprosto v pohodě, protoe to se rozhodnout dokážu a někdy i docela rychle O.o :D

Samozřejmě jak jsem už napsala, kritika může být velice ostrá a troufám si ji rozdělit do několika podskupin (jsou to čistě moje podskupiny :D) :
  • Mírná (falešná): člověku řeknete přesně to, co chce slyšet, i když vnitřní názor je úplně jiný. Povětšinou se používá u blízkých rodinných příslušníků a také u přátel. Není moc dobré ji používat, neboť nejste k danému člověku upřímní. Pravdou je, že je to vaše věc... ale... pokoušíte se chránit kamaráda nebo sebe?
  • Klasická: Prostě vás někdo skritizuje, ale taktně, čili Vás od dané činnosti neodradí. Ta je asi nejlepší i pro ty "cíti" které se nedokáží s kritikou vyrovnávat moc dobře.
  • Tvrdá: Člověk Vám řekne svůj názor, taktnosti ubylo, ale dá se to snést. Ovšem ty "cíti" to nezvládaj. Pořád se z toho (i když hůř) dokážete vylízat.
  • Ultra tvrdá: To je kritika, kde z vašeho ega udělají nezmara. Podupou vše, co jste se pokoušeli vybudovat a z takovéhle kriitky se dostáváte vážně špatně.
Pokud máte pocit, že jste byli skritizováni neprávem, řekněte si, že ten dotyčný je debil a jděte dál. Nemá smysl dokazovat člověku něco, co mu dokázat nemůžete. Je pravdou ale, že rodiče a přátelé povětšinou kritizují upřímně, co se talentu týče. A rodiče 100%, teda pokud dané věci rozumí... :D
Lidi, co nedokážou kritiku rozdýchat (za žádnou cenu), by se raději neměli moc prezentovat na veřejnosti. Nic ve zlém, ale pokud kritiku nedokážete přijmout, jděte se někam zahrabat, protože dav vás rozcupuje. Mě osobně kritika povětšinou sice zdrtí, ale potom si řeknu, že to tak nemůžu nechat a jsem poháněna k tomu být ještě lepší :)
Co se týče sebekritiky, jo v dnešní době je... méně důležitá, protože každého zajímá spíš názor jiného člověka. Já jsem tak půl na půl... Záleží jak v kterých věcech :D Ale myslím si, že dokážu se skritizovat možná i víc jak ten, co mi nabídne ultra tvrdou kritiku. Akorát ode mě se to dá přijmout lehčeji :D

Důvodem, proč jsem napsala tento člínek byla menší... výměna názorů na jednom "fóru." Tenhle článek si nemusíte brát k srdci, je to jen mé vyrozumění, jak kritiku vidím. :)

Deníkový záznam

2. května 2013 v 22:34 | Sim
Zdravíčko,
dlouho jsem tu nebyla, já vím. Taky bych mohla změnit design, to taky vím, dojde na to :D Časem. Mám za sebou skoro druhý semestr a očekává mě zkouškové. Začala jsem tančit a připravuju se i na taneční vystoupení. Je to BOŽÍÍÍÍ :D
Tak to pro dnešek vše... jsem příliš unavená na popisování více do detailu :D tak tady písnička k naší choreografii :D abyste se mohli zasmát, na co budeme tančit na "metalové akci" :D


Tak se mějte, dobrou :D

Konec semestru

10. února 2013 v 14:35 | Sim
= PRÁZDNINY!!! :D

Už tomu tak bude, když jsem díky Bohu úspěšně ukončila můj první semestr na VŠ. Jsem nadšená. A do toho se mi stala další úžasná věc. Táta mi našel brigádu. Jo, čtete správně, že brigádu mi našel zrovna můj drahý rodič, ale řeknu to takhle, o takovéhle brigádě se mi snad ani nesnilo. Naprosto mě naplňuje a je to... úžasné. Sice jsem dneska myslela, že po včerejším večeru už nebudu mluvit, ale nakonec je všechno v pořádku. Dokonce mě ani nebolí v krku!

Táta mě zavedl ke svému starému kamarádovi, se kterým kdysi hrával v kapele, protože hledá zpěvačku. Jeli jsme s nima na zábavu, kde jsme "pohřbívali" - já tomu říkám "topili" - basu. A asi uprostřed večera za mnou přišel a řekl. "Vyber si písničky, budeš zpívat s námi." Samozřejmě jsem byla zaskočená, protože původní tvrzení bylo: "Budeš sedět a poslouchat, co hrajem." ale zvládla jsem to! :D Tak jsem si zazpívala několikrát za večer. Jsem dokonale unavená, ale šťastná a nadšená.

Tak se zatím mějte! A hodně štěstí do nového semestru/pololetí. :D

Z deníčku NO.2

24. října 2012 v 20:27 | Sim
Takže včera byl dlouhý den. Dozvěděla jsem se hooodně zajímavých věcí a z toho se mi polovina líbila dokonce :D
Večer jsem chytla depresivní náladu. Ne, nechtěla jsem se pokusit o sebevraždu :D Jen jsem měla náladu pod psa, a tak jsem kamarádku vytáhla prakticky z postele a šly jsme ven.

Jako první jsme se pěkně minuly. Nakonec ale po domluvě jsme se našly a spolu razily městem v 11 večer. Šly jsme od domu k domu :D a hledaly, kde se můžeme nadlábnout. Zakotvily jsme nakonec na Mekáči a tam jsme i hodily řeč. Pak jsme se šly podívat, co za číslo mi to vlastně jede "domů." Ukázalo se, že nám to jede až za hodinu. Co s tím? Tak jsme šly do Livingstonu.

Tam byla hokejová afterpárty. Tak jsme si pěkně zatančily na starý "vykopávky," nechala jsem si zahrát Bon Joviho Living on a prayer. Říkaly jsme si, že přece pojedeme v jednu. Prvním nočním jsme to fakt nestihly. Mávly jsme nad tím rukou, že pojedeme druhým. Tak se i stalo. Sedly jsme si na lavičky. Kosa jak sviňa, alespoň pro mě. A kecaly. Koukám na hodiny... ono je 45... Takže 15 minut čekačka venku, ale bylo fajn :)
Nakonec jsem se dostala domů a spala.

Dneska jsem spala do 9? asi? :D Domluvily jsme se s tou kamarádkou, že půjdeme na čevabčiči... Tedy... Já ho přinesu a ona dodá brambory. Tak jsme vařily... Udělala jsem z dvou brambor a jednoho "plátku" čevabu obrázek, u kterého jsme obě vyprskly smíchy :D Pak jsme kreslily... Tedy já kreslila, Markys dodala fixky, obrázky... Karikatury našich pánů.... "učitelů" :D a pak jednoho mravence a "mráčky akatsuki" :D O kterých Markys neví, co jsou zač ^^Zjistí od kamaráda za domácí úkol :D No potom jsme se daly na odchod a jako na potvoru... nezapomněla jsem si při odchodu krabičku od čevabu? Máma mě zabije... Ne, Markýtka mi ji donese v pondělí. Že jo? :D

Pak jsem dorazila na privát... opět mě chytila pochmurná nálada... A to mi napsala Řízeček :D Bože jak já tu holku zbožňuju :D Poslala mi... velice zajímavou povídku :3 Bylo to moc fajn :D ale krátký!!! :D Jo a překecala jsem kamaráda, aby jel zejtra se mnou vlakem :D

Nic a teď jsem strhaná a unavená :D

Tož mějte se.. .zatím ^^ :D

Den blbec?

22. října 2012 v 22:19 | Sim
Tak jsem si pěkně dneska čekala na Literaturu 19. století. Naštvaná, že ještě nemám zadanou seminární práci. Mimochodem dnešek jsem prakticky přežila... Jen mi chybí "doskládat" jednu "skladbu" do hudebních forem :D Což mi připomíná, měla bych na to kouknout :D Prej jen tercie a sexty...

S panem "Ďáblem" jsem schytala referát na "Siciliánu." potřebuji tři literatury, ze kterých budu čerpat :D To bude teprve legrace. :D Mám to na příští týden spolu s hudebními formami. Tenhle čtvrtek mě čeká "recenze" co jsem tu hodila na Elány :D To bude taky děsná prča :D Jestli mě vůbec nechá mluvit O.o Tak mě napadá, že bych asi vážně neměla zaspat...

Jo... kolem poledne jsem letěla na foniatrii a tam sranda velká. Seknu s sebou přímo na schodech tramvaje :D Chudák spolucestující se mě ptal, jestli jsem OK :D Já, že jo :D a on, že teda ok... Sedla jsem si na "samotku" a on furt pokukoval na mě, jestli s sebou ještě jednou nešlehnu. Nešlehla ^^ tak se uklidnil a učil se Bůh ví co :D

Potom jsem čekala na kamarádky. Šly jsme spolu do menzy a já nemohla ještě mluvit. Dělaly si ze mě prču, že musím komunikovat přes mobil. Ošklivé holky! :D Ale srandy kopec bylo :D

Večer jsem zbuzerovala kamaráda přes skype, ať laskavě hne prdelí a jde za náma, kde může sedět stejně tak dobře jako v Akade... dokonce LÉPE, protože jsme tam (nahoře) byly MY. A mohly jsme se mu smát :D (doufám osobně, že si tohle nikdy nepřečte :D )
A potom začala hodina. Pan... doktor! (tuším :D) vyvolal k tabuli nachystané i nenachystané lidi s referátem o jejich seminární práci. Na konci hodiny si mě zavolal a zeptal se, jakou seminární práci chci psát (ono tam toho moc nezbylo - prakticky vůbec nic) Chlapi, co tam byli taky, tak jim řekl "Vyberte si co chcete, potom dejte vědět."

A na mě:
"Vy jste Popovová?"
Já: "Ano"
On: "Tak..." bylo vidět, jak se mu z tý hlavy kouří, jak nad tím uvažuje...
"Fryčaj. Dobře?"
Já: "No jo, co mám dělat.."
On: "Tvrdý Y."

Takže tak :D Srandy kopec :D Ehm... :D

Vrátila jsem se na privát, rozbila jsem talíř, tak prej budu mít štěstí... Jsem ZVĚDAVÁ :D
 
 

Reklama